Jak se stalo, že jediná nahrávka dvacetileté violoncellistky dodnes připomíná zároveň skladbu i její interpretku? Poslechem sledujme cestu od prvních čtyř akordů až k závěrečné vzpomínce.
Klavír neobsahuje vodu ani světlo, proč si tedy při této skladbě představujeme chvějící se hladinu? Sledujme sluchem drobný třítonový motiv a rozbíhající se figury.
„Clair de lune“ známe tak dobře, že jej snadno necháme jen plynout. Poslechněme si skladbu znovu podle tří scén: tichého začátku, rozšiřujících se vln a návratu dozvuku.
Slavná melodie připomíná severský les, její původní dějiště je však v Africe. Poslouchejme společně představu vyvolanou názvem, scénu dramatu a dialog nástrojů.
Původní název neobsahuje strunu G a dílo není houslovým sólem. Když posloucháme několik melodií smyčcového souboru a stále kráčející bas, známá skladba se otevře nově.
Představujeme životní data Jean-Pierre Rampala, důvody, proč je řazen k nejvýznamnějším flétnistům 20. století, i jeho cestu od studenta medicíny ke světovému sólistovi a jeho koncertní činnost.