V tomto článku
- Scénická hudba, která začala Ibsenovým dopisem
- Začíná v Africe, nikoli v norském lese
- První melodii střídavě rozsvěcují flétna a hoboj
- Pocit vycházejícího slunce vzniká v postupně sílícím orchestru
- Scénická hudba a suita mají jiné pořadí poslechu
- Věřit názvu a poslouchat za jeho hranice
- Čtyři otázky k pochopení krajiny „Ranní nálady“
Stručná odpověď
„Ranní nálada“ je scénická hudba, kterou Grieg napsal pro Ibsenovo drama „Peer Gynt“, a slouží jako předehra k africké scéně 4. dějství. Dnes snadno vyvolává představu severského lesa či klidného venkovského rána, původní dramatické místo však leží v Africe. Pocit rána nevytváří jediná správná krajina, ale především krátká melodie předávaná mezi flétnou a hobojem a postupné rozšiřování počtu nástrojů i rejstříku od nízké hlasitosti.
Tři vodítka mezi názvem a původní scénou
- „Ranní nálada“ nevznikla jako samostatná krajinná skladba, ale jako scénická hudba otevírající 4. dějství „Peer Gynta“.
- Původní dějiště dramatu je v Africe a nic neopravňuje omezit skladbu pouze na krajinu Griegova rodného Norska.
- Flétna s hobojem se střídají v melodii a postupně se rozšiřující orchestr vytváří dojem šířícího se světla.
Podrobně
Scénická hudba, která začala Ibsenovým dopisem
Ibsen v lednu 1874 (1/1874) požádal Griega o hudbu ke své dramatické básni „Peer Gynt“ a dílo mělo premiéru v divadle Christiania v únoru 1876 (2/1876). „Ranní nálada“ je součástí této scénické hudby op. 23.
Když se hudba později rozšířila v koncertních suitách, začala znít jako samostatné dílo i posluchačům, kteří děj dramatu neznali. Znalost pozadí nemusí omezovat představivost; naopak otevírá další dveře do příliš známé melodie.
Začíná v Africe, nikoli v norském lese
„Ranní nálada“ otevírá 4. dějství dramatu zasazené do Afriky. Při poslechu samotné suity si lze představit severskou krajinu, nelze ji však vydávat za původní dějiště dramatu.
Musíme tedy v hudbě slyšet poušť? Samotná hudba neurčí jedinou konkrétní zeměpisnou krajinu. Skutečné dramatické místo se může lišit od obrazu v posluchačově mysli a právě tento odstup patří k radosti z instrumentální hudby.
První melodii střídavě rozsvěcují flétna a hoboj
V úvodu začne melodii tiše flétna a hoboj ji převezme v jiné barvě. Když tutéž větu pronese jiný nástroj, změní se její jas a textura. Po lehkém, otevřeném zvuku flétny přichází soustředěnější barva hoboje a krajina získává hloubku.
Napoprvé poslouchejte jen melodii, podruhé hledejte sluchem okamžik výměny nástrojů a potřetí se soustřeďte na dlouhé akordy pod melodií. Střídání melodie a trvání pozadí společně vytvářejí tok času.
Pocit vycházejícího slunce vzniká v postupně sílícím orchestru
Skladba neohlašuje ráno hned na začátku jasnými žesti a velkou hlasitostí. Vychází z tichého zvuku několika nástrojů, postupně rozšiřuje rejstřík i obsazení a tatáž melodie se vrací v bohatším orchestru. Toto vrstvení může posluchač vnímat jako šíření světla.
Na otázku, zda „opravdu slyšíme ráno“, lze odpovědět ano i ne. Dojem denní doby přesvědčivě vzniká z komponovaných změn hlasitosti, rejstříku a obsazení, konkrétní krajinu však doplňuje posluchačova paměť a kultura. Hudba není fyzickou nahrávkou rána, ale strukturou, která jej vyvolává v představivosti.
Scénická hudba a suita mají jiné pořadí poslechu
„Peer Gynt“ zahrnuje hudbu ke scénám, jako jsou „Ranní nálada“, „Åsina smrt“, „Solvejžina píseň“ a „Ve sluji Krále hor“. V dramatu zaznívají podle děje, v suitách se řadí nově podle kontrastů koncertního programu.
Můžete začít samotnou „Ranní náladou“. Když poté navážete „Åsinou smrtí“ a skladbou „Ve sluji Krále hor“, uslyšíte, jak odlišně Grieg vytváří týmž orchestrem klid, žal i úzkost.
Věřit názvu a poslouchat za jeho hranice
Název je pro začínajícího posluchače klasické hudby přívětivými dveřmi, nevnucuje však jedinou scénu. Původní Afrika dramatu, rozšířená severská představa i osobní vzpomínka na určité ráno mohou vedle sebe existovat v jediné melodii.
Mahina Vegan Table doprovází jídlo klasickou hudbou a v magazínu společně představujeme původní kontext známých názvů i skutečný pohyb nástrojů. Pokračujeme k hlubšímu poslechu, abyste při každém setkání s touto melodií rozpoznali, jak si ji předávají flétna s hobojem.
Čtyři otázky k pochopení krajiny „Ranní nálady“
- Je původním dějištěm „Ranní nálady“ Norsko?
- Původní dějiště 4. dějství „Peer Gynta“ je v Africe. Při poslechu samostatné skladby je však zcela přirozené představovat si jinou ranní krajinu.
- Který nástroj zahraje téma jako první?
- V úvodu téma začne flétna a poté je převezme hoboj; toto střídání je jedním z hlavních zvukových vodítek.
- Kolikátou skladbou Suity z Peer Gynta č. 1 je „Ranní nálada“?
- Je první skladbou koncertní Suity č. 1 op. 46.
- Bude hudba znít jako ráno i bez znalosti názvu?
- Záleží na posluchači. Struktura, která začíná tiše a postupně rozšiřuje rejstřík i počet nástrojů, může vyvolávat pocit šířícího se světla, konkrétní scéna však závisí na osobní paměti.
Prohlédněte si aktuální informace k návštěvě i prostor Mahina Vegan Table.
Zobrazit informace k návštěvě Mahina Vegan Table
