V tomto článku
  1. Je „dešťové“ oficiální název díla?
  2. Úvodní opakovaný tón zůstává za melodií
  3. Tón zůstává stejný, jeho úloha v harmonii se však mění
  4. V temném středu opakovaný tón ztěžkne jako zvon
  5. Odlehčí se opakovaný tón, když se vrátí začátek?
  6. Proč není dlouhý poslech jediného tónu nudný
  7. Čtyři otázky o přezdívce „dešťové“ a opakovaném tónu

Stručná odpověď

„Dešťové preludium“ je rozšířená přezdívka Chopinova Preludia Des dur op. 28 č. 15. Opakovaný tón procházející celou skladbou zprvu zní jako klidný puls ve středním rejstříku, v temném středu však může působit jako těžký úder jiného tónu v hluboké poloze a při závěrečném návratu znovu odlehčí. I tón stejné výšky získá úplně jiný význam, když se změní jeho úloha v okolním akordu, rejstřík, hlasitost a hustota doprovodu.

Tři scény proměny opakovaného tónu

  • Oficiální označení díla je Preludium Des dur op. 28 č. 15; „dešťové“ je rozšířená přezdívka.
  • Skladba má 89 taktů a opakovaný tón pokračuje napříč světlými krajními částmi i temným středem.
  • Místo počítání opakovaného tónu poslouchejte, jak se jeho výraz mění s basem, harmonií a rejstříkem kolem něj.

Podrobně

Je „dešťové“ oficiální název díla?

Jde o Preludium Des dur op. 28 č. 15 o celkem 89 taktech. „Raindrop“ je široce užívaná přezdívka, existují však také prameny naznačující, že první skica vznikla už v Paříži, což se liší od pozdější vzpomínky George Sandové.

Tvrzení, že přímým původem celé skladby byla bouře na Mallorce, není dostatečně doloženo. Přezdívka s dešťovými kapkami pomáhá zapamatovat si opakovaný tón, není však potvrzeným popisem kompozičního procesu ani jediným způsobem poslechu.

Úvodní opakovaný tón zůstává za melodií

V úvodu pravá ruka zpívá dlouhou melodii a opakovaný tón ve středním rejstříku vytváří pravidelný puls. Kdyby stále vystupoval stejnou silou, melodii by zakryl; když však zůstane v pozadí, vnáší do hudby tiché napětí. Právě tato první scéna může připomínat kapky deště.

Nepočítejte jednotlivé opakované tóny; nejprve poslouchejte, kam až směřuje melodie nad nimi. Když poté vyhledáte pouze opakovaný tón, uslyšíte, jak dlouho tento drobný zvuk v pozadí udržoval čas skladby.

Tón zůstává stejný, jeho úloha v harmonii se však mění

Stejné jméno tónu neznamená stejnou funkci. V jednom akordu může působit jako stabilní střed, v jiném jako napětí čekající na rozvedení. Jak se mění bas a ostatní tóny, barva opakovaného tónu putuje mezi světlem, stínem a neklidem.

Je to podobné, jako když tatáž filmová postava vypadá jinak podle scény a osvětlení. Opakovaný tón není třeba hrát silněji; když se pohne bas a harmonie ztemní, posluchač jej přijme nově. Kompozice tak ukazuje, že hudba pracuje spíše se vztahy než s jediným tónem.

V temném středu opakovaný tón ztěžkne jako zvon

Při zpracování tónů a akordů ve střední části op. 28 č. 15 se porovnává autografní materiál s francouzským a německým prvním vydáním. Opakovaný tón pokračuje i zde, proměna rejstříku, okolní harmonie a hlasitosti mu však dává úplně jinou váhu než v úvodu.

Můžete si tuto část představovat jako bouři, zvon nebo neklidné kroky. Partitura výrazně mění harmonii i rejstřík kolem opakovaného tónu a scéna, kterou si nad těmito změnami vybavíte, zůstává otevřená posluchači.

Odlehčí se opakovaný tón, když se vrátí začátek?

Když se po temném středu vrátí melodie Des dur, opakovaný tón znovu zní jako tiché pozadí. Pocit však není úplně stejný jako napoprvé. V uchu zůstala těžká vzpomínka na střední část, a proto se i v klidu objevuje hlubší stín.

Poslouchejte, jak se opakovaný tón až do konce zmenšuje. Skladba jej náhle nemaže, ale stabilizuje okolní harmonii a snižuje hlasitost, čímž mění jeho význam. Tentýž tón se stává nití spojující začátek, napětí i návrat příběhu.

Červené čerstvé květiny fotografované v interiéru Mahina Vegan Table
Červené sezónní čerstvé květiny v Mahina Vegan Table

Proč není dlouhý poslech jediného tónu nudný

Soubor preludií op. 28 vyšel ve Francii a Německu v roce 1839 a č. 15 se později prodávalo i samostatně. Přestože se široce uvádí jako nezávislá skladba, původně stojí uvnitř posloupnosti 24 preludií.

Texty Mahina Vegan Table o klasické hudbě nenechávají opakování odplynout jako pouhé pozadí, ale hledají vztahy, které se v něm mění. Až se s tímto tónem setkáte příště, přejeme vám, abyste za přezdívkou dešťových kapek zaslechli i výraz proměněný harmonií a rejstříkem.

Sezónní čerstvé květiny různých barev rozdělené do několika váz
Několik váz se sezónními květinami v Mahina Vegan Table

Čtyři otázky o přezdívce „dešťové“ a opakovaném tónu

Dal označení „dešťové“ skladbě sám Chopin?
Doložené oficiální označení je Preludium Des dur op. 28 č. 15. „Dešťové“ je přezdívka, která se rozšířila později.
Vznikla skladba poprvé během bouře na Mallorce?
Není to potvrzený fakt. Vedle vzpomínky George Sandové existují také prameny naznačující, že první skica už vznikla v Paříži.
Kolik taktů skladba má?
89 taktů.
Proč zní opakovaný tón ve střední části těžší?
Protože se mění rejstřík, hlasitost, bas i okolní harmonie. I stejný tón změní výraz, když uvnitř hudby získá jiný vztah k ostatním hlasům.

Prohlédněte si aktuální informace k návštěvě i prostor Mahina Vegan Table.

Zobrazit informace k návštěvě Mahina Vegan Table